2008 – Grossglockner podle Modrý svině

….líbilo, i když jsme to pojali maličko homelessácko – zájezdovým způsobem,

kdy část spala pod mostem a druhá v celku namistrovaném penzionku v Zell am See. Vzhledem k tomu, že jsme byl ta druhá část, tak mi romantické prdění do spacáku, rytmicky podmalované staccatem deštových kapek, mých druhů nevadilo. Prděl jsem si sám po výtvorech rakouské kuchyně do solidně povlečených lůžkovin.

Druhý den bylo marné vymýšlet důvod proš nejet ten kurňa dlouhej kopec nahoru. Jako elév tohohle podniku jsem se snažil podlehnout startovní horečce, běhat okolo svého stroje, kontrolovat, balit věci k oblečení, zapomínat všechno, co jsem chtěl udělat, magořit, tlemit se a pít z kitu ohnivou vodu, která jak známo před startem škodí…. Takže jsme se všichni začali alibisticky sebepoškozovat,…. co kdyby.

Ihned po rozjezdu se peloton rozvrstvil. Měl jsem na sobě vrstvu Ctirada (Asynchronix), který chtěl dost infatilně závodit, jedouc kopec poprvé a myslíc si že ta první půlkilometrová rovinka se sklonem schodiště v paneláku, už asi bude všechno.. Vcelku rozumně se ihned na začátku zakyselil, takže pak už se to dalo vydržet a jako vrstva se začal osvědčovat.

Druhou vrstvu utvořil na Karlovi (Metuzalix) Jéňa (Kombinatorix) s Jirkou (Antivirus). Bylo od nich milé, že nás nechali nahoře vypít tři „Jááággrrrtéé“ než nás oblažili svou přítomností a nechali nás chvilku koketovat se servírkou slovenského původu. Víc o této vrstvě nevím, neb nemám na kole dobrou stabilitu a všichni tři ostatní zúčastnění předváděli mistrovskou práci v balancu v kopci, což by jim záviděli i mistři světa v kolové páni Pospíšilové (oprávněně jsme v tomto sportu světovou velmocí).

Ještě bych se letmo zmínil o nejsvrchnější vrstvě celého uskupení. O „Kohouťákovi“ se dá v tomto podniku hovořit jen letmo, protože ho nerozmazanýho do kopce nikdo neviděl. Prémie v tomto výstupu (čyři čaje našeho hokejisty) byla zasloužená, jen sebou nakonec neměl nic na čtení a tak se na vrcholku dost nudil. Nikdo ale vlastně nevíme, jestli umí číst a podle mě mu u „čaje“ příjemně uběhlo dopoledne, poledne i odpoledne.

Ahoj na dalším podobným podniku. DBS
PS : moji přátelé mi tvrdí, že se Grossglokner na kole nejezdí…. že se leze.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..