Tak z tohodle se Jitrnice stala čistě náhodně a myslím, že i neprávem a hlavně ze závisti. !!!

Cituji ze svého deníčku:

Pondělí ráno – 12. ponor – (site 11) Indonézie – Bunaken – Tanjung Parigi.

Měli jsme jet na 17 – Siladen Timur, ale ňák začalo padat něco mokrýho shora… Vlastně ne. Začalo přímo Kemrovsky „ch…“. Postupně to však naštěstí ubíralo na síle a tak se nakonec na ponor šlo. Od nás nešli Jaromír a David a z Kotlík´s bandu Jirka Kotlík a Honza Kraus. Protože jsme se rozrostli o Kotlík´s band – začala s námi jezdit větší loďka. Měla hned 3 motory!
Když jsme šli do vody, ještě bylo ošklivě. Tahle stěna byla méně živá, než na co jsme si tak rychle navykli. Zato v hloubce mezi 35-37m kolem nás majestátně proplaval Eagle Ray s rozpětím asi 1,3 m.
Při popisování události na břehu nám však do vyprávění vskočil Pepíno s tím, že viděl nádhernou Mantu ! No – a teď se i z Eagle Raye stala jitrnice… To jsme si zas s Tomíkem od Davida s Jaromírem vyslechli svoje …. (něco o krásných pohádkách a tak.)