Dne 4.4.2009 jsme se podívali do Děčína trošku netradičním způsobem a to po vodě. Ne žebychom plavali (i když někteří k tomu chvilkama neměli daleko….)

Celá cesta probíhala výborně. Příroda nám byla nakloněná, neboť řeka tekla velkou rychlostí a tak vzdálenost do Děčína nebyla tak „velká“. Všechny lodě jely vcelku velkou rychlostí…

Zajímavá byla obzvláště jedna chvíle, a to když raft byl doslova „obmotán“ okolo bójky uprostřed řeky a zastavil se….
Děti nevěděli která bije. V tu chvíli bylo na řece prapodivné ticho. Možná byste čekali, že se bude nad řekou nést hysterický křik, ale hrůza udělala své. Od té doby jela v raftu správná posádka! SUPER zkušenost.

Pravda ovšem je, že dospělí byli v tu chvíli nasáčkovaní okolo bóje a čekali jak se posádka raftu zachová. Zvláštní je, že posádka nedostala „sprduňk“ ani od vlastního bubeníka – malého Liborka. Zvládli však vše na výbornou a pak už je čekala jen poklidná cesta po proudu plná souhry za vidinou dobrého a zaslouženého jídla.