Když se dozvím o potápěči, který kvůli zdravotním potížím musí skončit s potápěním, tak je mi smutno. Nyní však se mnou mávají protichůdné pocity – kromě obvyklého smutku tentokrát cítím i radost, vděk a úžas. To když uslyšíte „Vy máte kroužek potápění dětí, co? Musel jsem skončit s potápěním, tak já vám vše dám. A nikde o mě prosím neříkejte…“

Takto se rozmnožila naše výstroj o počítač, sety automatik (oblíbené Apeksy), lahve, olova, několik žaketů, párů rukavic, bot a ploutví a spoustu dalších věcí, které užijeme, no podívejte se sami.

Snad si to tu dárče přečteš, že Ti přeji zdraví, štěstí a haldu nové zábavy, na kterou budeš mít teď čas.  A těch 40 let, co ses potápěl, je více, než se poštěstí většině z nás.

Jménem klubu a dětí Ti moc děkujeme!

Jarda

PS: Teď, když jsem to dopsal, se do pocitové míchanice přidalo i dojetí